V životě se setkáváme s mnoha situacemi, které nás můžou přivést k sebeobviňování a výčitkám. Možná jsme udělali chybu, způsobili někomu bolest, nebo jsme nesplnili očekávání. Nebo to někdo něco takového způsobil nám. Cítíme pocity viny, naštvání nebo stud. Je ale zásadní si uvědomit, že sebeobviňování a výčitky nás nikam neposunou, naopak nás stáhnou dolů. Pokud ale chceme žít s láskou a porozuměním, je důležité se naučit, jak se omlouvat a odpouštět sobě i druhým.
Mnozí se neustále věnují sebekritice a viní sami sebe za všechny možné problémy, neúspěchy a nedokonalosti nebo třeba i za události, které nemohli ovlivnit. Jiní zase spíš vyčítají druhým lidem, a to i tehdy, když zodpovědnost byla na jejich straně… nebo vyčítají minulost, kterou nezmění.
Sebeobviňování a výčitky jsou jako těžká deka, která nás dusí a brání šťastnému a plnohodnotnému životu. Mají negativní vliv na naše duševní zdraví a celkovou spokojenost.
Řekni STOP sebeobviňování a výčitkám a potom se nauč, jak se omlouvat a odpouštět
Když řekneme „stop“ tomuto (sebe)destruktivnímu cyklu, začneme postupně přijímat sebe i ostatní takové, jací jsou.
- Uvědom si své myšlenky: Prvním krokem je uvědomit si, jak často, proč a koho kritizuješ. Pozoruj své myšlenky a způsob, jakým mluvíš o sobě i o druhých. Pokud něco vyčítáš druhým, uvědom si také, co na té situaci vyčítáš sobě.
- Přijmi fakt, že jsme všichni jenom lidé: Chyby jsou součástí našeho života. Nemusíš se za ně trestat. Dopřej si oddech a přijmi fakt, že stejně jako já nejsi dokonalá.
- Hledej pozitivní poučení: Namísto toho, aby ses zaměřovala na nedostatky a chyby, začni si v nich hledat poučení. Všímej si toho pozitivního na sobě i na situacích. Uvědomíš si, že jsi jedinečná taková, jaká jsi.
- Pracuj na sebeúctě: Buduj své sebevědomí a sebeúctu péčí o své tělo a mysl. Měj pro sebe pochopení, jako bys ho měla pro dobrou kamarádku.
- Odpouštěj sobě i ostatním: Odpuštění je klíčovým krokem k uvolnění se od výčitek a sebeobviňování. Nechej minulost za sebou a uvolni se z pout nepříjemných událostí a emocí.
- Omluv se, když máš podíl na vině: Pamatuj, že se omlouváš kvůli sobě, ne kvůli druhému a je to součást tvého odpuštění sobě. Neomlouvej se ale jako hodná holka zbytečně a příliš za to, za co nemůžeš.
Důležité pro propuštění z toho cyklu je naučit se jak se omlouvat a odpouštět. Díky tomu totiž přebíráme zodpovědnost za svůj život a můžeme jít dál.
Jak se omlouvat? Nejen slovy, ale hlavně také činy.
Omluva je mnohem více než pouhá věta „omlouvám se“. Je to projev empatie, úcty k druhé osobě a důkaz převzetí odpovědnost za své jednání. Omluva ukazuje, že jsme si vědomi toho, že jsme někomu ublížili, udělali jsme chybu nebo nesplnili své slovo. Zároveň je projevem, že jsme ochotni udělat kroky k napravení situace. Přestože se omluva nemusí být snadná ani nevyřeší všechny problémy, je to první krok k obnovení důvěry a respektu a také je důležitá pro vlastní odpuštění. Na druhou stranu s omluvami není dobré plýtvat pouze ze zvyku, neboť nás mohou postavit do podřízené pozice nebo být projevem syndromu hodné holky.
1. Omlouvej se upřímně a autenticky
Nefinguj své pocity a snaž se pochopit sebe i druhou stranu. Vycházej ze svého pojetí toho, co jsi způsobila a také nevnímej, jak to ovlivnilo druhou osobu. Vždy se ale zamysli, jestli je k omluvě důvod a jestli jsi způsobila někomu újmu.
2. Přijmi plnou odpovědnost za své jednání a jeho dopad
Pokud je k omluvě skutečný důvod a druhá strana se cítí dotčena, nepřenášej vinu na ostatní ani se nesnaž hledat výmluvy. Místo toho projev empatii, případně lítost, k emocím druhé osoby, svůj zájem se ze situace poučit a neopakovat ji.
3. Pokud je to možné, zkus situaci napravit
Projev ochotu napravit situaci situace a především se vyhnout podobnému chování v budoucnosti. Někdy stačí pouhé „Mrzí mě to, co teď pro tebe můžu udělat?“
4. Respektuj rozhodnutí druhé osoby omluvu nepřijmout
Jak odpouštět? Propusť emoční zátěž, ale nezapomínej.
Stejně důležité jako naučit se, jak se omlouvat, je i jak odpouštět především sobě, ale i druhým. Když vyčítáme, cítíme se zranění nebo zrazeni, možná nás zasáhla chyba někoho jiného . Odpouštění je procesem osvobození se od výčitek, hněvu a zášti. Uzavíráme tím minulost a dáváme prostor pro pozitivní změnu v budoucnosti. Odpouštíme pro sebe, abychom mohli jít dál. Pamatuj, že omluvu ani odezvu druhé osoby k tomu nepotřebuješ (i když toto může být těžké přijmout).
1. Uvědom si své pocity a emoce spojené s danou situací
2. Odpouštěj pro sebe, ne pro ostatní
Odpuštění je vědomé rozhodnutí, že uvolníš svůj hněv a nebudeš sebe ani druhou osobu dál obviňovat. Odpouštění ale není o zapomenutí nebo o zlehčování. Je to o tom, že si dovolíš pustit své negativní emoce a dáš šanci novému začátku. Děláš to pro sebe, aby se ti snáz žilo.
3. Při odpouštění druhým mysli také na sebe
I tehdy, když se zlobíš na druhé, je potřeba odpouštět sobě za to, že jsme zůstali v minulosti uvězněni nebo že jsme v ní setrvávali zbytečně dlouho. Velmi často je výčitka vůči ostatním pouze převlečenou výčitkou vůči nám samotným.
4. Napiš si dopis, medituj a buď trpělivá
Odpouštění je proces, který může trvat. Velmi účinnou metodou je psaní dopisů nebo meditace laskavosti, kde odpouštíme vše, co vyčítáme. Buď ale trpělivá sama se sebou a respektuj svůj vlastní čas potřebný k uzdravení a uzavření minulosti.
Jak ti koučink pomůže naložit se sebeobviňováním a výčitkami?
Sebeobviňování a výčitky jsou (sebe)destruktivní silou, která nám brání žít spokojený život. Omluv se tam, kde jsi udělala chybu, a odpusť i tehdy když chybu udělali druzí. Buď k sobě laskavá, jako bys byla laskavá k blízkému příteli, a přijímej sebe i ostatní s větším porozuměním. Díky tomu se ti bude žít lehčeji a příjemněji.
Omluvy a odpuštění jsou klíčové aspekty nejen harmonických vztahů, ale i našeho duševního zdraví a štěstí. Všichni jsme jen lidé a děláme chyby. Je důležité umět tyto chyby přijmout, poučit se z nich a své chování změnit. Není prospěšné dlouhodobě zůstávat v negativních pocitech viny, hněvu nebo zklamání.
Někdy pro uvolnění výčitek stačí vyslechnutí a přijetí druhou osobou. Pokud je to pro tebe samotnou těžké a potřebuješ vedení, neváhej si domluvit koučink. Během něj se podíváme na tvé sebevědomí, projdeme limitující přesvědčení i výčitky, které tě brzdí v rozletu. Než se do toho pustím, pojďme se seznámit na nezávazné schůzce.
Omluva i odpuštění nejsou projevy slabosti, ale síly a duševní vyspělosti.
O mně
Jmenuji se Denisa a jako celostní koučka inspiruji ženy být více samy sebou a naplňovat své poslání bez nadměrného stresu a vyhoření.
Začít můžeš hned a zdarma tím, že si zarezervuješ nezávaznou schůzku. Během 30 minut probereme, co tě zajímá.
